Před časem jsem tu spekuloval, jak si asi Rada pro výzkum poradí se sestavováním rozpočtu na výzkum, pokud se zřekne kafemlejnku. Upozorňoval jsem na velký prostor pro netransparentní postupy, leštění klik vůbec pro ty, kdo rádi loví v kalných vodách. Nyní už můžeme postup rozepsat přímo do návodu, co dělat konkrétně, pokud chcete nějaké zájmové skupině přilepšit. Uvažujme, že fandíte resortu X, kterému chcete zvýšit rozpočet, protože kafemlejnek mu nenamele tolik, kolik byste si přáli. Na příkladu z pátečního jednání Rady pro výzkum si to konkretizujme.

Vzbuďte dojem časové tísně a předložte materiál těsně před jednáním. Jednací řád Rady pro výzkum sice říká, že předkládané materiály mají dostat její členové dva týdny před zasedáním, aby je mohli připomínkovat, ale nevadí - řekněte, že je to naléhavé a nedalo se jinak. V den zasedání tak dostali členové na stůl na papír vytištěnou tabulku s čísly - sice veškerá data byla známa několik měsíců, ale to sem nepleťme. Důležité je, že nikdo nebude mít možnost včas si prověřit údaje.

Trošku popleťte údaje za minulý rok - nadhodnoťte svůj resort X a podhodnoťte ty ostatní. Výsledná meziroční změna tak bude pro ostatní vypadat přijatelně. Tentokrát se to „podařilo“ tak, že zpravodaj pro rozpočet dvakrát odečetl tzv. penalizace za chybné výsledky - ale to je vedlejší, příště se najde jistě něco jiného. Důležité je, že při pohledu na tabulku vidí každý účastník u sebe nárůst - třeba mírný, ačkoliv ve skutečnosti se ho týká pokles. Že se na to později přijde, nevadí: to už budou čísla schválená a za překlep se omluvíme.

Protože se momentálně volá po „ne-kafemlejnku“, máte nepřeberné možnosti, jak to namíchat, takže si vyberte tu nevýhodnější. Dala by se opsat čísla z loňska bez penalizací, nebo s penalizacemi a modifikovat rozpočet proporcionálně, nebo zprůměrovat loňský a předloňský rok, prostě cokoliv. Jako nejvýhodnější se ale tentokrát ukázalo použití tzv. „střednědobého výhledu“, což jsou čísla, která odhadují vývoj pro jednotlivé resorty v předchozích rozpočtech. Tentokrát zůstala ve střednědobém výhledu čísla z jedné z variant státního rozpočtu na výzkum, kterou připravoval tentýž zpravodaj: určitými kvazimatematickými operacemi se snažil pomoci resortu X. Část členů Rady ale tenkrát upozorňovala, že takovýto postup neodpovídá zákonu a podpořila alternativní verzi rozpočtu, kterou pak nakonec také schválila vláda. Třebaže střednědobý výhled je závazný pouze jako celková suma a nikoliv po jednotlivých resortech, trvejte na tom, že toto jsou ta pravá čísla. To, že čísla vznikla z návrhu, který vláda odmítla, nikdo v daný okamžik vědět nebude.

Aby měl váš návrh co nejlepší šanci, nabídněte nějaký drobný kompromis a nechte o něj sehrát bitvu. I těm, které oškubete, tak dopřejete pocit vítězství a tím spíš na váš konstrukt přistoupí. Tentokrát zpravodaj kromě výše uvedeného postupu nabídl ještě dvě další varianty, kdy se buď z 90% nebo z 80% použije jeho postup a z 10% či 20% Radou schválené hodnocení výsledků (kafemlejnek). Takže na pátečním jednání Rady se skutečně strhla vášnivá diskuse, jestli se má onen nenáviděný kafemlejnek použít s 0%, nebo 10%, nebo 20% váhou, a když pak po hlasování o jeden hlas zvítězila dvacetiprocentní varianta, mohl být každý více-méně spokojen. Uhájil co se dalo.

Ovšem resort X může být nespokojenější, protože oproti prostému použití kafemlejnku si přilepšil o 350 milionů. Drobný problém, že to neodpovídá zákonu ani vládou schválené metodice, se zase nějak vysvětlí.

Jiří Chýla se mi ve svém blogu, komentujícím můj předchozí příspěvek smál, že jsem smutný, že je kafemlejnku odzvoněno. Přiznám se, že z tohoto postupu opravdu veselý nejsem. Někdo se teď sice může radovat, že jeho oblíbená instituce dostane více a kafemlejnek na frak. Ovšem měl by myslet dál. Popřeme-li pravidla, co se stane až bude u kormidla někdo jiný? Každá záminka bude dobrá, aby se odklánělo zase jiným směrem, třeba bude zrovna v kurzu „podpora konkurenceschopnosti průmyslového výzkumu“ nebo „zachování národní identity udržitelným zelinářstvím“, prostě cokoliv.

Přitom by bylo řešení celkem jednoduché. Předem z rozpočtu na výzkum odložit finance na záchranu tragicky postižených kafemlejnkem. Zbytek rozdělit - přesně podle zákona a vládou schválené metodiky (sice se neustále tvrdí, jak je ten kafemlejnek špatný, ale ukazuje se, že má své zastánce, viz článek děkanů v Lidových novinách z 8.2. a připomínky k němu). Pak se podívat, kdo bude vlastně kafemlejnkem tragicky postižen: je to opravdu vina kafemlenku, nebo se snaží ze státního rozpočtu nasávat nevýkonná a neefektivní instituce? V prvním případě pak navrhnout vládě nápravu z odložených financí, v tom druhém zrušení zbytečné přítěže.

Tento příspěvek zatím nemohu doplnit odkazy na konkrétní dokumenty s čísly, ale zanedlouho tomu snad bude jinak. Rada na svém pátečním zasedání schválila, že bude veškeré projednané materiály zveřejňovat. Toto je krok správným směrem.