Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) v pátek schválila výsledky hodnocení výzkumu za rok 2011. Podle nich by pak měla sestavit návrh institucionálního rozpočtu výzkumných organizací pro příští rok. Bodové hodnocení a z něho plynoucí financování na základě trojčlenky, lidově zvané kafemlejnek, již pár let budí vášně: dokonce i poslední Respekt mu věnoval dlouhý článek. Momentálně se nosí říkat, jak je to celé špatně a současná RVVI hledí, jak z toho vycouvat. Zmíním tu pár aspektů, kterých stojí za to si při té příležitosti všimnout.

Při všech nešvarech, které kafemlejnek má, je transparentnost jeho hlavní předností. Na základě zveřejněných tabulek a informace o sumárním rozpočtu (podle prosincového jednání RVVI by to měla být částka ze střednědobého výhledu, 8 863 mil. Kč) by si každá instituce mohla odhadnout svůj rozpočet na rok 2013. Žádné leštění klik a čekání, kdo si co na vyšších místech vylobuje. Tentokrát to ale bude zřejmě jinak: RVVI sice schválila výsledky hodnocení, ale prý je nechce kompletně promítnout do přípravy návrhu státního rozpočtu - pouze k nim „přihlédnout“. Klíčovou roli zde hraje profesor Petr Fiala v multiroli místopředsedy RVVI, hlavního vědeckého poradce předsedy vlády, sekčního ředitele na Úřadu vlády a prorektora Masarykovy univerzity. Co bude „přihlédnutí“ znamenat a jaké varianty můžeme očekávat?

Petr Fiala v RVVI působí od roku 2008. Za dobu, co jsem tam působil též (květen 2010 - září 2011) vždy konzistentně hlasováním podpořil přijetí či úpravy metodik hodnocení výzkumu, které připravila Komise pro hodnocení výsledků. Jako člen RVVI měl možnost se kdykoliv zúčastnit jednání této komise (a byl tam též přímo zván) a vyslovit se, jakým směrem by se problematika hodnocení výzkumu měla ubírat - nikdy však této možnosti nevyužil. O to zajímavěji působí, když se nyní staví do role odpůrce kafemlejnku a na různých vystoupeních mluví o tom, jak je třeba kafemlejnek zastavit. Jak ale rozdělit oněch necelých 9 miliard? Petr Fiala při té příležitosti říká, že by se měl jednotlivým organizacím „zafixovat rozpočet“ do té doby, než se najde nějaký lepší systém hodnocení.

„Zafixování rozpočtu“ sice odporuje zákonu (zákon způsob návrhu rozpočtu poměrně přesně specifikuje zde, zde a zde), ale přijměme hypotézu, že si RVVI buď stihne prosadit změnu zákona, nebo se prostě nebude obtěžovat jeho dodržováním. Pro vysoké školy by takové „zafixování“ mohlo znamenat, že si v roce 2013 nakopírují čísla z letoška, která jsou zde. To má ale háček: k letošním číslům se došlo po uplatnění sankcí za špatně uvedené výsledky. Při přípravě návrhu státního rozpočtu 2012 totiž zpravodaj RVVI pro rozpočet řešil dilema, jak zalátat díru cca 100 mil. Kč, která vznikla jako rozdíl mezi tím, jaké byly známé závazky a kolik financí bylo dostupných. Řešení našel geniálně jednoduché: zákon umožňuje penalizovat ty, kdo by chtěli v kafemlejnku švindlovat a za podvodně uvedené výsledky finance odečítat. Zbývalo tedy nalézt výsledky, které byly zadány prokazatelně nesprávně a vybrat pokuty. S tou prokazatelností to ale není tak jednoduché; v podstatě nejsnazší se ukázalo penalizovat za chyby v údajích o patentech. Že je poněkud podivné, když se má penalizovat cca 70 % patentů, zpravodaje nijak netrápilo. Důležité, že se touto spanilou jízdou nakonec podařilo sesbírat cca 180 mil. Kč (pro zájemce - projednávání této problematiky v RVVI najdou v zápise). Čísla na stránce MŠMT jsou už výsledky po uplatnění těchto penále. Pro jednotlivé školy je to většinou v řádu milionů Kč, u Karlovy univerzity to dělá cca 17 mil. (asi 1,2 % rozpočtu), ovšem rekordmanem je Masarykova univerzita - penále něco přes 56 mil. Kč (cca 10 % rozpočtu). Třebaže podle zákona lze za pochybení strhávat příslušnou částku po pět let, RVVI se tehdy dohodla, že půjde o výchovnou lekci na jeden rok.

Pokud by tedy RVVI došla k závěru, že „zafixuje rozpočty“ a nakopírovala by tyto částky, Masarykova univerzita by tak mohla přispívat každoročně vybranou částkou 56 mil. pro společné blaho ještě řadu let, než se RVVI podaří vynalézt nějaký lepší systém hodnocení a financování. Na MU by z toho jistě měli velikou radost.

Druhá možnost je, že se RVVI rozhodne „zafixovat“ hodnoty, které by instituce dostaly před uplatněním sankcí. V číslech na stránce MŠMT by tedy nastal posun. Někomu malý, zlomky či jednotky procenta, ovšem velmi zajímavě by působilo, že zrovna domovské instituci premiérova výzkumného šéfporadce o rekordních 56 milionů, tedy cca 10 % rozpočtu nahoru. Petr Fiala sice říká, že zafixování rozpočtu by mělo přispět ke stabilizaci a uklidnění situace, jistě je ale otázkou koho by zrovna toto nechávalo klidným.

Třetí možnost je něco nějak zafixovat a pak „přihlédnout“ ke schváleným výsledkům hodnocení a všelijak to pak ještě modifikovat a upravovat. Tomu dáme, tomu víc, tomu málo, tomu nic. V podstatě k jakékoliv úpravě se vždy najde dostatek dobrých důvodů, proč právě takto.

Je nějaké jiné řešení? Domnívám se, že správné by bylo striktně dodržet zákon a v prvním kroku rozpočet napočítat stejným způsobem, jakým se došlo k návrhu rozpočtu 2012. Velcí hráči by mohli být spokojeni: Masarykově univerzitě by výzkumný rozpočet vzrostl o cca 53 mil., což není tak zlé, Karlově univerzitě o cca 61 mil., což si zřejmě svým vědeckým výkonem zaslouží. U ostatních organizací by byl pohyb v absolutních číslech podstatně menší.

Teprve ve druhém kroku by se řešilo co s institucemi, u kterých podle posledního hodnocení nastává výrazný propad. RVVI a vláda by se měly důkladně podívat, zda je to opravdu vinou nešetrného kafemlejnku a snažit se hledat nápravu, nebo zda náhodou nejde o ty neefektivní instituce, které zbytečně zatěžují rozpočet, aniž by produkovaly odpovídající výstupy. V prvním případě by měla RVVI navrhnout vládě přesun části financí směrem k nespravedlivě postiženým institucím, ve druhém navrhnout jejich zrušení. Třebaže by z RVVI vycházel návrh přesně ve struktuře odpovídající zákonu - tedy rozepsaný po jednotlivých výzkumných organizacích s přímou úměrou podle bodové hodnoty jejich výsledků, vláda by pak mohla (třeba na doporučení RVVI) udělat finální přesuny na záchranu nespravedlivě postižených nešťastníků.

Zatímco momentálně někteří členové RVVI spekulují jak obejít kafemlejnek, aby byl návrh rozpočtu „politicky průchodný“ a zároveň jak to udělat v souladu se zákonem, navržený způsob je jak zákonný, tak i velice jednoduchý. Je ovšem otázkou, zda si něco takového Rada troufne.